Blogerka Nisa aktuálně 12.1. 2018 návštěvníkům blogu:
"Milí čtenáři, vítám vás tady! Najdete tu knižní recenze, moji vlastní literární tvorbu a pokus o rozhovory se známými lidmi. Za tímto účelem blog vznikl původně. Bohužel teď na tu třetí část momentálně není tolik prostoru. Ale v budoucnu bude! :-) Děkuji za každý komentář, like, nebo ohodnocení článku hvězdičkami. Udělá mi to vždy velkou radost. :-) Člověk má potom pocit, že jeho práce má smysl. Pokud mě podpoříte na Facebooku, - ZDE - budu taktéž velmi ráda. :-) Alespoň vám nic neuteče! Klasický profil místo FB stránky má své provozní důvody. Naleznete mě taky na Databazeknih.cz - ZDE. Mějte se krásně."

Rozhovor s Terezou Melišovou (2.1.2018)

3. ledna 2018 v 18:56 | Nisa |  Rozhovory
Tereza Melišová, žijící aktuálně v Hradci Králové (ačkoli svou stopu zanechala například i v Praze), je úspěšná blogerka a maminka malého a chytrého, hyperaktivního Kuby. A právě o něm a o své milované fence Seibn nejraději píše od podzimu 2015. Nejen na blogu, ale i na Facebooku. Je to žena, která má věčně co dělat, nejen proto, že se tak ráda angažuje v pomoci druhým a miluje svou práci PR manažerky. Už jste četli knížku Dítě jménem Kuba? Pokud ne, mojí recenzi najdete TADY. Pokud ano, určitě vás potěší následující rozhovor. Protože Terezu její fanoušci milují.

Ten sám o sobě vznikl jako obrovská hra osudu. A můžete za to vy - moji čtenáři a fanoušci Terezy Melišové. Nebýt toho, že jsem autorce předávala vzkaz od fanynky, nejspíš by k oboustrannému kontaktu nedošlo. Jenže stalo se a mě napadlo, že si paní Melišovou vyzpovídám. Protože ono je na co se ptát. Souhlasila v rámci možností, které byly přijatelné pro nás obě. Já poslala otázky, ona odpověděla. Ne, že bych se s paní autorkou nechtěla vidět (u většiny rozhovorů si potrpím na osobním kontaktu), ale tento, tedy už loňský rok, jsem na to opravdu neměla prostor a Tereza Melišová také ne. Šlo tedy o to, rozhovor uskutečníme buď takto, nebo vůbec. Přišlo mi lepší nenechat si ujít příležitost. A tady máte výsledky naší společné práce. P.S.: Datum v závorce je den, kdy mi dorazily odpovědi.

Já ještě jednou děkuji autorce za spolupráci mezi vánočními svátky a přeji nejen jí, ale i vám - čtenářům - krásný nový rok 2018! :-)

1. Angažujete se hodně v charitě. Co vás k tomu dovedlo?
Vždycky jsem ráda pomáhala. Když jsem byla malá, trávila jsem hodně času u dědy na vesnici a obcházela tam babičky a ptala se, zda nepotřebují třeba na nákup nebo s něčím pomoci doma. A asi mě k tomu dovedl Kája Mařík :-) - milovala jsem ho :-)

2. Vzpomenete si na nějaký zážitek spojený s touto vaší činností, který ve vás dlouho zůstal?
Tak to opravdu není jednoduché. Těch momentů bylo hodně. Nejsilnější je vždy setkat se osobně s někým, komu jsme mohli pomoci. A nejvíce mě osobně zasahují příběhy nemocných dětí. http://pomahatsradosti.cz/

3. Jste brána jako pracující vytížená svobodná maminka. Umíte si představit, že byste zvolnila a byla například "jen" ženou v domácnosti, nebo byste se nudila?
Představit si to samozřejmě umím, na tom není nic těžkého. :-) Ale rozhodně bych se nenudila. Věděla bych o mnoha aktivitách, které bych chtěla dělat, a na které teď bohužel nemám čas a prostor.

4. Jaké byly Vánoce s Kubou? Případně jaké bude nadcházející léto?
Vánoce byly skvělé. Vždycky jsem je milovala a od té doby, co mám Kubu, tak ještě mnohem víc. Bylo úžasné sledovat ty jeho rozzářené oči. Jak reagoval na zvoneček, na rozsvícený stromeček… Trávili jsme je s mou mamkou a bráchou, takže jsem byla obklopena těmi, které mám nejradši.
A co léta týká, určitě mám v plánu zase nějakou cestu. Loni jsme sami autem projeli 7 států Evropy, v autě spali, při usínání se koukali na měsíc a bylo to úžasné. Zatím ještě nemám žádný pevný plán, ale určitě něco uskutečníme.

5. Ráda cestujete, pokud vím. Kam byste se ještě ráda podívala? Máte nějaký sen?
Ano, miluji cestování. Poznávání nových zemí, míst, kultur, setkávání se s lidmi. A jsem šťastná, že to má Kuba stejně. Od malička je na cestách skvělý :-), hrozně ho to baví. A kam bych se ráda podívala? Úplně všude. :-) Jen na něco si budu muset ještě počkat, až budu mít pocit, že Kuba zvládne x hodin v letadle. :-)

6. Co dělá Tereza Melišová ve volném čase? Má vůbec nějaký?
Já si ráda čtu. Také hraji v divadle. A ve volném čase pomáhám druhým. Nejsem za to nijak placená, vše dělám ze své iniciativy, dobrovolně, a právě ve volném čase. :-)

7. Jak to vypadá s pokračování knížky Dítě jménem Kuba?
To se snad brzy dozvíme. :-)

8. Našla jste se v psaní natolik, že byste psala dál, i kdyby třeba ne o Kubovi?
Klidně bych psala, psaní mám moc ráda. Jen je Česká republika moc malý rybník a já v tomto směru nemám takové ambice, abych si knížku, propagaci, distribuci atd. dělala sama. Jinak se na tom opravdu vydělat nedá. Takže se zaměřuji na to, co mi nějaké peníze nese - tedy moje práce, která je zároveň i mým koníčkem, což je skvělé. :-)

9. Na knihu se najdou reakce, že by Kuba mohl občas dostat na zadek. (Hodnocení mých známých a komentáře na Databazeknih.cz - pozn. blogerky.) Jak se vy díváte na fyzické tresty dětí?
Tuto reakci čtu poprvé od vás. :-) Kuba je v knížce ještě hodně malý a nemyslím si, že by měl dostávat na zadek. Je to skvělý, slušný kluk, který pomáhá ostatním a všude ho všichni chválí, jak je slušně vychovaný. A co se týká fyzických trestů - nejsem jejich zastánce. Vám by se líbilo, když byste měla jiný názor nebo udělala něco, co se vašemu příteli nelíbí a on by vám rovnou jednu ubalil? Mně tedy ne. S Kubou vedu diskuzi, bavíme se o věcech, umím být i přísná a myslím, že to své ovoce nese.

10. Máte pocit, že se od popularizace blogu/vydání knížky váš život změnil?
Ne, rozhodně se nijak nezměnil. Nebo já ten pocit nemám.

11. Narazila jsem na rozhovor s vámi o tom, jak jste hubla po porodu. Povedlo se vám to. Máte nějaký další cíl či předsevzetí?
Povedlo. :-) Ale povedlo se mi zase něco nabrat, pak zase zhubnout a pak zase něco nabrat. Vše je to o jídle, a hlavně o hlavě. Takže teď jsem zase ve fázi, kdy bude potřeba dát něco dolů. Rozhodně na tom ale nejsem tak špatně, jako jsem byla po porodu. :-)
A dalším cílem? Ráda bych z projektu Pomáhat s radostí udělala neziskovou organizaci, abychom mohli pomáhat i finančně a více.

12. A musím se zeptat. Jaký je nyní váš vztah k jídlu? Hřešíte? Jaké je vaše oblíbené?
Hřeším, to víte, že hřeším. Zrovna teď jsem několik týdnů hřešila a obalovala si nervy oříškovou čokoládou - bohužel se neobalily jen nervy. :-)

13. Působíte velice pozitivním dojmem. Jak bojujete proti špatné náladě?
Jsem ráda, že tak působím. :-) Snažím se být pozitivní a na věci nahlížet z toho lepšího světla. A proti špatné náladě bojuji tím, že něco dělám. Nejhorší je si lehnout a užírat se. Anebo právě pomocí druhým. To je super lék na špatnou náladu. :-)

14. Co pro vás znamená práce PR manažerky? Čím jste chtěla být jako malá?

Jako malá jsem chtěla být popelářem :-) - chtěla jsem jezdit vzadu na tom autě. Pak jsem chtěla být zvěrolékařkou. Nakonec jsem po gymplu vystudovala mediální a komunikační studia a pak bohemistiku a nějak mě to zaválo tímto směrem a jsem za to moc ráda. Svou práci miluji a jak jsem již psala výše, je pro mě i koníčkem.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 stuprum stuprum | Web | 4. ledna 2018 v 1:20 | Reagovat

Zajimavá maminka, má interaktivní plán a očividně dost schopností, aby ho dotáhla do zdárného konce.

Inu, nezbývá než popřát mnoho zdaru a radosti při práci!

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama