Blogerka Nisa aktuálně 16. 8. 2018 návštěvníkům blogu:
"Milí čtenáři, vítám vás tady! Najdete tu knižní recenze a tipy na jiné zajímavé blogy, moji vlastní literární tvorbu i pokus o rozhovory se známými lidmi. Za tímto účelem blog vznikl původně. Bohužel teď na tu poslední část momentálně není tolik prostoru. Ale v budoucnu bude! :-) Nově možnost přihlášení se k odběru novinek. Děkuji za každý komentář, like, nebo ohodnocení článku hvězdičkami. Udělá mi to vždy velkou radost. :-) Mám i Facebook, - ZDE - ale momentálně ho moc nevyužívám. Klasický profil místo FB stránky má své provozní důvody. Naleznete mě taky na Databazeknih.cz - ZDE. Mějte se krásně."

Princ Jůtůber a jiné nepohádky

17. listopadu 2017 v 11:08 | Nisa |  Knižní recenze
Když jsem uviděla téma týdne, vybavila se mi knížka, kterou jsem kdysi četla. Jmenovala se Princ Jůtůber a ano, byla to knížka pro děti. Nelíbila se mi. Hodně se mi nelíbila. A to mě inspirovalo k tomu, napsat článek o třech pohádkových knížkách, které mě zklamaly.

PRINC JŮTŮBER
Autor: Oto Linhart
Anotace z databazeknih.cz: Princezny i princové jsou v moderních umělých pohádkách ze současného světa již něco jako atavismus. V knížce Oty Linharta, známého svérázným humorem jeho románů pro dospělé, jsou to ale hrdinové zcela dnešní - jsou vybavení internetem, mobily a tablety - zároveň však jsou věční ve svých prastarých touhách po lásce, dobru a lidském pochopení. Jejich příběhy se neohlížejí na přísnou logiku světa dospělých - je jen na nás, zda ještě umíme přivřít oči, očistit se od shonu a pěny dní, popustit uzdu fantazii a vstoupit do nich.
Můj názor: Odvahu vkročit do pohádek jsem měla. Myslím, že oplývám i obstojnou fantazií. Ale na toto bylo snad i škoda papíru... Ty příběhy byly tak pitomé, že si za A) nepamatuju jedinou pohádku, za B) pořád pamatuju mé rozčarování nad každou stránkou, že nechápu, o čem vlastně čtu, či jaká je pointa a za C) že chybou zde nejsou moderní technologie, že je to prostě jen blbě napsaný, ať už má princezna tablet, nebo ne. Kéž by se toho napadu nápadu někdo ujal znovu a lépe.
Hodnocení: 10% (za ilustrace a nápad)

POHÁDKY Z BRAMBOROVÝCH ŘÁDKŮ
Autor: Carl Sandburg
Anotace z databazeknih.cz: Ertepelsko je pohádková vybájená země, ve které je povoleno vše, co jen fantazii vypravěče a dětí může napadnout. Je plná rozpustilostí, ale i toho, co v sobě skrývá každá pohádka: na konci spousty příběhů je ukryta nějaká životní moudrost, která se třeba může zdát neupotřebitelná v našem světě, ale pro život v Ertepelsku je naprosto nezbytná.
Můj názor: Ztřeštěnost mi nevadí. Ani fakt, že se tam střevíčky přilepují k Měsíci, či myšky jedí hřebíky. Ale fakt, že příběh drží pohromadě na dobré slovo, pointa se někdy úplně vytrácí a dvakrát se autorovi povedl přešlap ve stylu, že malí kluci tráví volný čas zabíjením hadů (takovýhle návod svým dětem fakt číst nechci), to už mi překáží hodně. Chápu, že děti se budou jenom smát nad těmi šílenostmi v příbězích, ale... to mám ocenit práci někoho, kdo zplácal (podle mě na koleni), co ho zrovna napadlo, aby měl čím uspat děti? A možná z toho něco souvislého vyleze a možná ne, dětem to je stejně jedno, že jo. Dětem jo, ale mně nějak ne. Ale některé příběhy naštěstí hlavu a patu měly a autor píše něžným stylem pohádkových dědečků. Takže jo, možná to někdy vezmu na milost a z nouze dětem přečtu, nebo když budu chtít, aby na mě zvědavě poulily oči a smály se. Ale Šípková Růženka je Šípková Růženka.
Hodnocení: 35%

MIKEŠ:
Autor: Josef Lada
Anotace z databazeknih.cz: Černý kocourek žil v Hrusicích u Ševců a nejvíc si s ním rozuměl Pepík. Spolu se navyváděli mnoho veselých kousků a taškařic, při nichž nikdy nechyběli kamarádi Pašík a Bobeš, později i roztomilý Nácíček. Když se Mikeš vypravil do světa, prožil nejedno dobrodružství na cestách a v cirkuse, kde na čas zakotvil. Ale všude dobře, doma nejlíp, a tak se kocourek zase vrátil, aby rozdával radost všem dětem.
Můj názor: Kdo by neznal Mikeše. I já ho mám ráda. První díl tak na 90 procent. Ten druhý neměl ovšem proboha vůbec nikdy vzniknout. A) Je v něm splácáno dohromady plno věcí a postav, co prostě pospolu nefungují, je to zbytečné. B) Víte, jaký je rozdíl mezi utopií a pohádkou? Přečtěte oba dva díly a schválně! Přeslazené a nereálné až to bolí i na pohádku. C) Peníze prý vládnou světu. A majetek. A hodný kocourek dává, dává, aby se všichni měli dobře. Odkdy je tohle výchovné? A za D) proč jsi všichni - včetně dospělých - chodí pro radu ke kocourovi? Je to detail, ale... on má být jako chytřejší, než všichni lidi dohromady? Já myslela, že je to jen obyčejný kocourek, co umí mluvit, ne Mesiáš... 35 procent za druhý díl. Beru na vědomí fakt, že dětem utopie vadit nebude.
Hodnocení: 70% průměrem, ale druhý díl dětem číst nehodlám!

A příště to zkusíme třeba z druhého konce, co vy na to? (Ano, skutečně jsou pohádky, které tolik nekritizuji a mám ráda.)
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Eliss Eliss | Web | 17. listopadu 2017 v 11:12 | Reagovat

Raději opravdu Mikeše než tu první knížku, nikdy bych jí dítěti nekoupila...

2 rozhovory-s-nisou rozhovory-s-nisou | E-mail | Web | 17. listopadu 2017 v 12:53 | Reagovat

[1]: S tím neprosto souhlasím! Nedělej to.  :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama